vypravimpribehy

Nan Goldin - od jinych...

"Samotný sex je jen jeden aspekt sexuální závislosti. Z postele se stává fórum, ve kterém se ruší či násobí problémy ve vztazích. Sex vychází ze způsobu komunikace založené na vzájemné důvěře, vydání se všanc a zranitelnosti, jež nemohou být vyjádřeny jiným způsobem. Ze sexu se stává mikrokosmos vztahu, bitevní pole nebo vymýcení ďábla"

Opsano z popisku u fotky z výstavy Nan Goldin v Rudolfinu dne 27.2.1999

---

11.12.2007

Všichni lidé bratry jsou - od jinych...

 

"Ze smutku, z vděčnosti a taky proto, že každý člověk je neustále v pokušení uvěřit, že prostě musí existovat někdo, kdo tu je pro něho, protože každý člověk vždycky znovu a znovu věří, že potřebuje druhého člověka – spustila se i se mnou. Několikrát jsme se spolu vyspali a hráli jsme si na zamilované, neboť i já jsem měl tenkrát období, kdy jsem si myslel, že už nevydržím naprostou samotu. Ale ani u jednoho z nás to nebylo ono. Takováhle spojení nejsou možná. Má slepec pomáhat slepci, má ztracená ovečka pomáhat druhé najít cestu zpátky do zdravého světa, který neexistuje?"

J.M.Simmel 

str. 93

 

---

25.10.2007

Na jih od hranic, na západ od slunce - od jinych...

 

"Občas mívám pocit, že se nedívám na tebe, ale spíš na nějakou hvězdu," řekl jsem. "Na hvězdu, co se zdá svítit úplně jasně, ale přitom je všechna její zář jen světlo, které ta hvězda vydala před desetitisíci let. Sama už možná vůbec neexistuje, i když ti to může připadat mnohem reálnější než většina věcí, které znáš"

 

Haruki Murakami

 

---

17.10.2007

Nesnesitelná lehkost bytí - od jinych...

 

"Nejtěžší břemeno nás drtí, klesáme pod ním, tiskne nás k zemi. Ale v milostné poezii všech věků žena touží být zatížena břemenem mužova těla. Nejtěžší břemeno je tedy zároveň obrazem nejintenzivnějšího naplnění života.  Čím je břemeno těžší, tím je náš život blíž zemi, tím je skutečnější a pravdivější."

Milan Kundera

---

1.07.2007

Anton Myrer - od jinych...

"Neni vylouceno, ze nase nejztrestenejsi pociny se v prubehu casu mohou jevit jako nejlepsi a nejmoudrejsi a naopak ty nejpromyslenejsi mohou mit katastrofalni nasledky... takze je vlastne jedno, z jakeho popudu neco zaciname, dulezite je, co z toho dokazeme udelat."

 

... jo jo, asi zase zacnu min premyslet  :)

 

---

17.06.2007

pro pobaveni pro fotbalove fanousky ;) - od jinych...

muj kamarad ma dotaz na druheho kamarada ...

"XXX, mohl bych mit dotaz? predpokladam, ze jsi ze zde pritomnych nejvetsi odbornik na sport: ze studijnich duvodu se chystam navstivit nejaky zivy fotbalovy zapas, kde je hodne lidi. Nejvetsi a nejzivejsi stadion je asi na Sparta na Letne, co? Je potreba koupit listek nejak predem, nebo neni problem az na miste? Kdyz jsem sel na stranky sparty, tak v kolonce "pristi zapasy" maji prazdno. on se ted v lete nehraje fotbal? predem dekuji za lehky uvod do problematiky :-)"

 

 

 

---

7.05.2007

Arnost Lustig - od jinych...

 

"Jsou věci, které i pouhým vyslovením ztrácejí to ryzí, aby se obalily jako tělo jinou, tělesnou, všední kůží a z čistého se stalo nízké, pošpiněné slovy, z něžného hrubé"

 

---

2.05.2007

Arnost Lustig - od jinych...

"Vidim tě před sebou ve dne v noci. I když na tebe nemyslím, jsi někde ve mně, v každé myšlence, v každém hnutí. Je to báječná, nevinná a neškodná posedlost, která mi sytí duši. I když zrovna nesytí tělo. Stačí mi vzpomínka, jaké to bylo s tebou odpoledne, včera, první den.

Nechtěl jsem o tom mluvit, z ostychu, a také z falešného studu, pro který se lidi stydí vyslovit, nač myslí nejčastěji a nejsilněji, ve výrazech, které jsou nezakázané i nepovolené. Co v něm vzbuzovala víc než kdokoli před ní. Její tělo, ale ne celé tělo, její klín. Zmocňovala se ho neodbytná touha dotýkat se jí v místech, která mění ženu v matku. Ne bříšky prstů, ale rty, jazykem, jako se hladový zmocňuje jídla. Stačilo se jí dotknout, nejprve v myšlence, v toužebném záměru, aby ji cítil, jako když ji líbal na ústa a prostoupil ho pocit čistoty, dosažení úplnosti, nejvyšší stupeň oddanosti. Bylo to jiné, než co slyšel, o čem si lidé povídají, aby se chlubili nebo vyslovili štítivost. Snad se s tím narodil. Nepotřeboval návod dospělých zkušených nebo prostopášných, poučení z knih. Pronikala a poznamenávala ho čistota doteku, příjímání a odevzdávání. Nemohl mluvit. Slyšel, jak ho Mali přijímá, její šepot, pohyby masa, tichoučké kvílení, jako kvíli kočka. Byla tam krásná a čistá jako v obličeji, s jejími silnými rty, které se polibkem měnily v hebkost, vlahé teplo, lásku. Byl bez sebe vzrušením. Naplněn uspokojením, které nemělo obdoby. Nebyl ve stavu šeptat, pohroužen do jejího klína, aby jí pověděl, jak je krásná, sladká a nádherná. Je mi dobře, opakovala. Od začátku do konce. Chtěla, aby věděl, jak je spokojená. Co od něj dostává.

Nezůstávala mu dlužna.

Potom přijal, jak mu to oplatila.

Podobalo se to modlitbě. Kajícnosti a výzvě. Dobytí pevnosti, jejíž obyvatelé se překonávají laskavostí.

"Všechno jsem spolkla," řekla. "Někdy nejsi tak nedostižný."

"Je tu hezky," řekl jsem.

Vzkazoval v duchu Mali: Máš báječnou, hodnou pusinku. Jsi bezva holka. Taky s tebou je to moc fajn. 

Myslel jsem na Mali Kirsten Novákovou, na její klín, na sebe, co dostal, všepronikající pocit čistoty, co si odevzdávají lidi z lásky. Na vznešenost, prostoru, prabytost ženy. Co posvěcuje matku a co posvěcuje matka ještě předtím, než se stane matkou."

---