14.09.2006
vzpominky
po dlouhe dobe jsem si zase na icq povidala s jednim z tech dvou, z toho krasneho vyletu, z uzasne dovolene... rikala jsem mu, ze s K. povidam hrozne casto, ale s nim ne, vlastne vubec, coz je divne, kdyz vedle neho jsem celou tu dobu usinala, celou tu doby travila vic casu, povidala si... a ted je to naopak.... rikal, ze mu tak napripada a pak napsal tohle:
"ale kdyz jsem mluvil o tom brightonu ... celou cestu sme poslouchali nejakej tanecni trance. pred B sem tam dal hegerovou ... tak poslouchame ... krasny to bylo ... a ja pak rikam ... posledni dobou kdyz posloucham HH tak si vzpomenu na *vypravimpribehy* a K. synchronizovane: ja taky ..."
precetla jsem si to, kousla se do rtu, odvratila tvar od monitoru a zahledela se z okna.. a zaleskly se mi oci slzama....
v tu chvili se mi vratily cely sceny tech nekonecnych veceru, nadhernych... byla jsem tam stastna... diky nim...
a v tu chvili jsem zase byla na par okamziku nekonecne stastna a vdecna za to, ze jsem to mohla prozit
12.09.2006
burcakovej
mam slabost pro obriky. a tehle si me navic ziskal milym usmevem a naprostou prirozenosti. po dlouhe dobe si nekdo nehral na neco vic. proste obycejny kluk, jak by nekdo rekl, ale to je az vzacnost nekoho takoveho potkat. po prvni chuzce jsem si rikala, je fajn, je moc milej, ale jeste takovej nevybourenej, jeste to neni chlap, ale presne takovou spoelcnost jsem potrebovala.
za cas napsal, jestli s nim nezajdu na burcak. nevahala jsem. tesila jsem se. na prijemnou spolecnost. s vypitymi sklenickami se hovor staval osobnejsi, duvernejsi, smali jsme se a ja se smichem pozorovala jeho rozpaky a nesmelost. odzbrojovala jsem ho svoji drsnou uprimnosti a zaroven ho ujistovala, at se me neboji, ze jsem si vedoma toho, ze tim desim... prijal moji hru a rekl veci, o kterych rikal, ze si nemyslel, ze rekne... ze kdyz jsem mu rekla, ze s nim pujdu, tak ze prvni vec, kterou udelal, ze sel koupit domu vino a ze premyslel, ze me pak pozvat na vino domu prece neni nic spatneho.... Tak se proste dopredu pripravil :) krasne, ze :)
a tak jsem byla ta iniciativnejsi a nevadilo mi to. rekla jsem, ze teda pujdem :)
nalil vino a ja zacla balit speka... pak se pridal i on... a nakonec jsme skoncili naprosto zhuleni, lehce opili... a resili otevrene, jestli spolu budeme spat nebo nebudeme a jak budeme spat, kdyz ja s nim spat nechci a ze on vedle me nemuze spat, protoze by to nevydrzel, aby me neobtezoval a ja nechtela spat v pokoji sama...
stali jsme u postele a resili tu zapeklitou otazku, protoze ja uz mela problem vnimat a chtela sjem jen spat, stal naproti mne, tak blizko, naklonil se a chtel me polibit... uplne jsem se lekla .... nechapala sjem, cely se mi to zdalo neskutecny, desivy.... uhla jsem. nechapal a pokusil se me znovu polibit... znovu jsem uhla. bylo to jak vzdaleny sen a ja to cely nechapala. nakonec spal vedle me... ale mezi nami metrova mezera... rikal, ez neusne, ja usla hned.
rano jsem se probudila, zase usla a zase se probudila a mezitim mela divoky sny... o tom, jak se ke mne snazi priblizit, ale stydi se, jak me zezadu obejme, ale ma velky bricho a ja to nechapu, kdyz je tak hubeny a on se usmeje a vytahne nafukovaci balon, co mel misto bricha ....
vypravela jsem mu ten sen... rekl neco v tom smyslu, ze by se bal ke mne priblizit, ze byhc treba nechtela.
rekla jsem mu, tak pojd si lehnout ke mne, kdyz uz je rano a obejmi me.
pritisk se ke mne a ja s naprostym sokem citila jeho zbesily tlukot srdce... cely se chvel... byl nervozni... a lehce se me snazil dotykat. chtela jsem tu ruku vest, ale neslo mi to, chtela jsem jen lezet a vychutnavat slunecny rano...
dostal se do temnych zakouti a zacal byt neodbytny, chtic zpusobil, ze uz prestal byt nervozni, chtic zpusobil, ze se snazil najit jen jednu cestu, ktera by ho mohla uspokojit. rekla jsem mu, ze s nim spat nechci, at jen lezi. jak muzu byt vzdy tak hloupa. vzruseny muz se neda snadno zastavit a ja si zacla pomalu rikat, ze jsem spala s spoustou prisernejch chlapku, co jsem si mela odpustit, co si to nezaslouzili a tenhle bl mily, mne to neublizi, nic to nebude znamenat, nic mi to nevezme ani neda, ale on byl milej, jeho to mozna potesi, ziska vic sebevedomi... zaslouzi si to vic nez spousta pred nim. a tak jsem povolila. nic mi to nerikalo, ale prave proto me to nebavilo, snazila jsem se uvolnit, ale sex bez lasky, bez vzruseni, bez vasne ci chtice.... hrozne me to nebavilo, chtela jsem ho spis hladit po vlasech jak maleho kluka... prestoze byl jen o malo mladsi nez ja, vypadal jak 18lety studentik....
po chvili jsme toho nechali.... bez jakehokoliv konce, proste jen tak... a ja byla rada, ze nechce pokracovat, mozna to zacal citit sam stejne, mozna citil muj vnitrni chlad, i kdyz navenek nebyl videt.... normalne b y se to dalo nazvat trapasem, ale nejak mi to prislo jako prirozene vyusteni toho vecera... kazdy zvlast se sel osprachovat a vysli do sobotniho rana v Praze :)
zase ho rada uvidim. rada budu kracet rychlou chuzi vedle nej a zklanet hlavu, abych mu videla do oci. rada se s nim opiju. rada uvidim, ze se nezmenil. ze je porad nesmely, ve spouste veci nevinny a nezkazeny.
rikala jsem mu uz vecer, at se nemeni, ze tohle zensky vlastne chteji a ze se nemusi bat toho, ze to s zenami neumi. my zeny jsme samaritanky a casto s muzi spime z litosti a proto, ze na nas byli hodni :)
11.09.2006
flashback
lehal jsem si do vany a zacetla se blyskaveho casopisu. az po chvili jsem zjistila, ze jsem to tentokrat s penou pekne prehnala. odlozila jsem casopis a ponorila se do te bublinkove nadhery. omyvla si nohy a nejdnou to tu bylo.... jak jsem vzdy se takhle valela ve vane a odpocivala a pak uslysela rachotit klice v zamku... poslouchala ty zname zvuky, jez jsem si diky jejich pravidelnosti pamatovala a prisuzovala jim pohyb ve sve fantazii... uz dopredu jsem se usmivala a tvarila se lehce provinile. nekdy se jen lehce pootevrely dvere a nakoukla mi do meho koupelnoveho kralovstvi milovana tvar... usmivala se a jakoby pohorsene obratila oci v sloup a ja jen slysela jednu z jeho prupovidek "jednou se rozpustis" "ja si to myslel, ze zase budes ve vane" .... nekdy otevrel dvere dokoran a zacal se mi smat, casto mi daval pusu.... pak mi vzdy zavrel, ale mi neunikalo teplo a ja zase slysela ty zvuky, jak se vysvleka a se svoji pedantnosti sklada obleceni... hleda neco k jidlo....
vzpominala jsem na kazdy detail, ktery uz mohl byt zasunut nekde hluboko v pameti a hrozne se mi po tom zastesklo... a chtela jsem zase slyset klice v zamku... a videt otevirat dvere...
vzpomnela jsem si, jak jsem zboznovala chvile, kdy mel cas a sel si za mnou do koupleny povidat... stal opreny o pracku a resili jsem veci bezne v kazdem partnerskem zivote, ale ja vzdy milovala chvile v koupelne, hlavne povidani... uz od detstvi, kdy jsme si takhle se segrou povidali s mamou... bylo jedno, kdo zrovna lezel ve vane, ale vetsinou tam za nim nekdo prisel a povidal si....
vzdy jsem takhle chtela prijit za nim do koupelny a povidat si s nim. jen ja bych sedela, oprena o pracku. ...ale nemel vanu rad. vzdy se jen sprchoval.
kdyz jsme se pohadali, obcas jsem utikala do koupelny a po tme sedela oprena o vanu a brecela. zamcena. nechtejic ho k sobe pustit.
